Život je jen o bloudění v mlze a zapomnění, ale občas tam člověk potká nějakou tu báseň.

Bloudím ve snách
Zakopávám o nic
Padám ve tmách
Život je na nic

Propadám se hlouběji
Nic mě tam nečeká
Už konečně nežiji
Jen tichá smrt člověka

To city vše ničí
Svět pustoší dál
Jen života kočí
Jako by se smál

Pohybuji se v ničem
Jak v husté bílé mlze
Jen dutých tělem jsem
V prázdnu je stále blaze

Propadám do depresí
Tiše do temných snů
Kord reality se vytasí
Zabodne se na konci dnů