Postupem času si ničíme svou planetu, ale jednoho dne od nás bude mít pokoj. Tato báseň patří mezi ty, které vznikly na základě nikdy nezhudebněného textu pro mou bývalou skupinu.

Byla to krásná modrá planeta
Kdysi byla samá čistota

Nyní nemocná ale je
Jedna díra vedle druhé zeje

To lidstvo, ten parazit
Se chtěl konečně dorazit

Nyní od nich má již pokoj
Už utichl ten nekonečný boj

Písek na písku se sype
A v něm nový život tepe

Pod radioaktivními oblaky
Se dere nahoru a zírá na mraky

Tak povstal nový dobyvatel
Vítr mu vane do tykadel

Už nemusí se ničeho bát
Vždyť jediný na světě je Šváb!