Báseň na téma, jak probíhá první den měsíce květnového určité části lidstva a když se nad tím zamyslím, většinou se jím to opakuje rok co rok.
Nastal první máj už zas
Toť krásné lásky časJen já opuštěn jsem stále
A tak to jde po věky dáleJiž zas je srdce mé
Na tisíce kusu roztříštěnéA já utápím se
V žalu již zaseSvět končí tam kde započal
Protože na prahu lásky začalJiž jen temné myšlenky
A necelé domněnkyŽijí bohužel osamocený dále
A tak to bude po věky stále
Naše hodnocení
Ohodnoťte tento příspěvek!
[Celkem: 0 Průměrně: 0]